Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. 8. 2007

<

Farní kostel Panny Marie /Zvěstování Páně/ Úvaly

Někdy též označován „Zvěstování Panny Marie“, jednolodní barokní stavba z roku 1724.

Historie

Římskokatolický kostel Zvěstování Páně byl postaven na místě středověké kaple, kterou prý v roce 1342 založil Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup. Kaple je zmiňována roku 1385 jako filiálka kostela v Horkách. Barokní podobu získal kostel po opravě, dokončené v roce 1724.

Popis

Obrazek Jednoduchý kostel má jedinou podélnou loď s pravoúhlým presbytářem a obdélnými přístavky oratoří po stranách. U vstupu na západní straně stavby je symetricky umístěna mohutná hranolová věž zvonice s cibulovou bání. Jednoduché fasády kostela jsou členěny nárožními pilastry a sedmi obdélnými okny, zevně v horní části barokně zazubenými. Střídmý interiér je v presbytáři sklenut valenou klenbou s lunetami, stejný strop mají i oratoř, kruchta a podvěží, hlavní loď je zastropena „plackou“, tak typickou klenbou malých českých kostelů.

Čelní dřevěný portálový oltář s točenými sloupy pochází z období baroka (1770). V jeho středu je obraz Zvěstování Páně, po stranách jsou umístěny sochy sv. Josefa a sv. Jáchyma. V horní části se nachází sousoší Nejsvětější Trojice s anděly. Na zadní straně oltáře je nápis „K wietči czti a chvale Neyswietijssi Rodičcze Blahoslawene P. Marii tento oltarz dal postawiti na svuj naklat slowutny P. Jirzy Daubrawa, malowan 1720.“

Na severní stěně lodi kostela je umístěna socha Božského Srdce Ježíšova. Na stropě kostela je ve štukovaném rámu obraz Korunování Panny Marie. V levé části kostelní lodi je pseudobarokní kazatelna.

Varhany

První varhany pocházely z roku 1829, kancionál k nim daroval roku 1837 Jan Šámal. Nové varhany měl kostel obdržet v roce 1886, ale místo v Úvalech byly instalovány v kostele v Uhříněvsi a do Úval byly převezeny tamnější staré varhany, které byly původně ve zrušeném klášteře svatomikulášském na pražském Starém Městě.

V roce 1927 byla provedena oprava vnitřních prostor kostela, na kterou bylo vynaloženo téměř 7.000 Kč. 8. a 9. ledna 1930 byly rozebrány staré varhany, které již dosloužily a od 10. ledna do 1. února 1930 byly stavěny a laděny varhany nové. Stavěl je sám varhanický mistr Urban s učedníkem Bohumilem Liršem. Varhany byly 2. února kolaudovány profesory Státní konzervatoře v Praze Antonínem Heřmanem a Karlem Doušou, který byl zároveň ředitelem kůru v chrámu sv. Víta. Tyto varhany byly později nahrazeny nástrojem, pocházejícím z bočního kůru chrámu sv. Víta, který byl opraven v roce 1975.

Zvony

Ve věži kostela byly čtyři zvony. Nejstarší z nich s gotickým nápisem „CasObrazekpar, Melchior, Baltazar“ pocházel asi z 15. století. Dva menší zvony, Barbora a Jan, byly pořízeny v roce 1851. Velký zvon Maria byl vyroben v roce 1868. Náklady na jeho pořízení ve výši 495 zlatých byly uhrazeny z dobrovolných příspěvků, císař František Josef I. daroval 300 zlatých. Na zvonu je nápis: „Milostivým darem jeho Veličenstva krále českého Františka Josefa a příspěvky osadníků ulit tento zvon ke cti Rodičky Boží r. 1868 ve slévárně dcery Karla Bellmana, Anny v Praze.“ Za 1. světové války, 24. listopadu 1916 byly zvony Barbora, Jan a Maria z moci úřední zabrány, ale zásluhou místního faráře Aloise Dostála byl zvon Jan zachráněn.V lednu 1918 ale i Jana stihl stejný osud, jako zvony Barbora a Maria. V roce 1934 věnoval páter Dostál kostelu dva nové zvony jako náhradu za zvony, zkonfiskované v 1. světové válce. Zvony zhotovila firma Manoušek v Brně. Větší zvon vážil 207 kg a byl na něm obraz P. Marie a nápis „Anděl Páně zvěstoval P. Marii“, menší zvon vážil 174 kg , nesl obrazy sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Vojtěcha a nápis „Všichni svatí za nás proste, zahynouti nám nedejte“. Zvony vysvětil na Hod Boží svatodušní 20. května 1934 farář z Vyšehořovic za asistence katechetů Václava Vacka z Prahy a Karla Kydličky z Úval.

Obrazek Okupace a 2. světová válka se tragicky zapsaly do historie farnosti. 8. ledna 1942 Okresním úřadem v Českém brodu byly opět zkonfiskovány zvony pro hospodářské a válečné účely . 16. června postihl podobný osud i bronzovou desku s bustou pátera Dostála, úvalského faráře a lidového povídkáře. Po osvobození byl 16. května 1945 přivezen z Prahy zvon Kašpar, Melichar, Baltazar a 29. května se z Českého Brodu vrátila zpět i bronzová deska s bustou A. Dostála. Ale zvony, dar P. Aloise Dostála z roku 1934, se již nikdy do Úval nevrátily.

Ze sbírek věřících byl v roce 1974 pořízen zvon Arnošt z dílny zvonaře RudolfaObrazek Manouška, který vysvětil pražský arcibiskup kardinál František Tomášek.

 

Větší opravy střechy, báně a fasády kostela byly během 20. století prováděny ve dvacátých letech a pak v letech 1970 - 1972. Poslední úprava interiéru proběhla v roce 1974.

Okolo kostela býval obecní hřbitov, na němž se pohřbívalo až do roku 1889. Zbytky hřbitovní zdi byly odstraněny při opravě kostela v roce 1925.